HISTORIE, PAMÁTKY

Obec s původním názvem Stachov vznikla patrně už na počátku 16. století kolem někdejší sklárny.

Od samotných počátků osídlení v oblasti převažovalo české obyvatelstvo.

Stachy bývaly střediskem jedné z rychet Královského hvozdu. Pozoruhodná je mimořádně velká rozloha katastru obce, k níž patří řada samot s někdy ještě dochovanými typickými zvoničkami - Jirkalov, Bláhov, Říhov, Kůsov, Zadov, Churáňov, Michalov, Krousov, Vyšehrad, Jáchymov, Chalupy, Šebestov, Kunratec, Tejmlov, Úbislav.

Obyvatelé se živili především obchodem a sklářstvím a výrobou dřevěného zboží (známé jsou např. stachovské dřeváky a šindel).

Památky

Vzorně upravené městečko zaujme i mnoha stavebními památkami.

Obecní úřad sídlí v budově bývalé renesanční fary, kde se dochoval pozdně renesanční kamenný portál.

Původně farním býval pozdně barokní kostelík Bolestné Matky boží na místním hřbitově. U hřbitovní zdi po levé straně od vstupu je hrob známého šumavského obra a siláka Josefa Klostermanna - Rankelského Seppa, který svůj život dožil v nedalekém Jáchymově 19. ledna 1888.

Na místní poměry je nezvykle velký, padesát metrů dlouhý a šestnáct metrů široký farní kostel Navštívení Panny Marie, postavený v letech 1842 až 1849.

Přímo v obci se dochovalo několik příkladů tradiční lidové architektury. Jsou to rozlehlá široká stavení, v nichž je obytná a hospodářská část spojena v jeden celek.

Osobnosti

Krajem kolem Stach se často toulal sběratel lidových písní skladatel Karel Weiss, autor série hudebních sborníků Český jih a Šumava v písni.

Ve Stachách se roku 1839 narodil Andreas Hartauer, autor písně Tam v krásné Šumavě (Tief drin im Böhmerwald), která časem nabyla věhlasu "šumavské hymny". Otec jej brzy vyslal do blízké sklárny ve Zlaté Studni, aby se vyučil sklářskému řemeslu a umění. Mladý Hartauer se naučil sklo foukat, ale i malovat. Ze Zlaté Studny odešel do Lenory, kde hrál ve sklářské kapele a záhy se stal jejím kapelníkem. Po několika letech odešel do světa na zkušenou a svůj druhý domov našel v dolnorakouském St. Pölten. Tam pod tlakem stesku a touhy po svém šumavském domově složil svou známou píseň, která brzy zdomácněla v kraji po obou stranách šumavských hřebenů.

Stachy se svým rozsáhlým okolím jsou dějištěm známé Klostermannovy povídky Odyssea soudního sluhy o strastiplném putování soudního zřízence Mastílka z Kašperských Hor.

Karel Klostermann i Eduard Bass zaznamenávali osudy proslulých stašských světáků, kteří se v cizině uplatňovali nejen jako řemeslníci různých profesí a stavební dělníci, ale především jako cirkusoví umělci a hudebníci. Věhlas stašských světáků dokládá i jedna tradovaná verze vyprávění o objevení Ameriky. Když prý Kryštof Kolumbus přistál u amerických břehů, přišel mu vstříc jeden muž a přivítal ho slovy: "Pěkně vítám, já jem ze Stach a hraji tady na basu".